Anna Řídká, LL.B., LL.M. zaměstnavatel požaduje, abychom si pracovní dobu vedli ještě ručně v tabulce a na konci měsíce upravili výkaz tak, aby vykazoval „nulový“ zůstatek hodin. Pokud máme odpracované minuty či hodiny navíc (např. při pružné pracovní době), máme je „umazat“. Jsme povinni takový pokyn splnit? Evidence pracovní doby je zákonný pojem. Podle § 96 odst. 1 zákoníku práce je povinnost vést evidenci pracovní doby na zaměstnavateli, nikoli na zaměstnanci či zaměstnankyni. Zaměstnavatel musí u každého zaměstnance či zaměstnankyně průkazně zaznamenávat zejména začátek a konec směn, práci přesčas, noční práci a pracovní pohotovost. Zákoník práce nestanoví konkrétní formu evidence – může být elektronická i listinná. Musí však být pravdivá, úplná a průkazná. Rozšířená představa, že výkaz musí být vždy podepsán zaměstnancem či zaměstnankyní, není správná. Elektronickou evidenci není nutné ze strany zaměstnanců či zaměstnankyň tisknout ani podepisovat. Zaměstnavatel může po pracujících požadovat určitou přiměřenou součinnost při vedení evidence pracovní doby, a to zejména v…

Číst více

10. února 2026 proběhlo jednání mezi zástupci odborových svazů působících v kultuře a ministrem kultury Oto Klempířem a zástupci Ministerstva kultury. Předmětem jednání byla aktuální témata týkající se rozpočtu ministerstva kultury na rok 2026, vývoje rozpočtů MK ČR v letech následujících, platů zaměstnanců v kultuře a systému odměňování, činnosti příspěvkových organizací zřizovaných Ministerstvem kultury, podpory regionální kultury ad. Zástupci odborových svazů deklarovali svůj nesouhlas s poklesem výdajů v rozpočtové kapitole ministerstva, ocenili nárůst platů zaměstnanců kulturních institucí, ke kterému dojde od 1. 4. 2026 a požádali ministra Klempíře o podporu návrhů změn v nařízení vlády č. 341/20217 Sb., které by měly významně zlepšit odměňování zaměstnanců v kultuře. Návrh rozpočtu MK ČR na rok 2026: Rozpočet Ministerstva kultury (kapitola 334 Ministerstvo kultury) je navržen s výdaji cca 17,6 mld. Kč, tj. s výdaji o cca 1 mld. nižšími, než byl návrh předchozí (Fialovy) vlády. Odborová strana s tímto poklesem vyslovila nesouhlas.…

Číst více

Základním zákonem, který řeší teplotu na pracovišti, je § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zde jsou uvedeny požadavky na pracoviště a pracovní prostředí. Konkrétně se zde uvádí, že povinností zaměstnavatele je zajistit, aby pracovní podmínky odpovídaly BOZP a hygienickým požadavkům. Pracoviště by mělo mít stanovené mikroklimatické podmínky, zejména pokud jde o objem vzduchu, větrání, vlhkost, teplotu a zásobování vodou. Klíčovým je pak § 6 a § 7 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, související se zátěží chladem. Související povinnosti, týkající se poskytování ochranných nápojů, jsou uvedeny ještě v § 8 stejného zákona. Minimální teplota na pracovišti se hodnotí podle zátěže lidského organismu chladem. Bližší požadavky jsou uvedeny níže. Toto je tabulka č. 1 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Zaměstnavatel musí podle ní zařadit každého zaměstnance do příslušné pracovní…

Číst více

3/3