Anna Řídká, LL.B., LL.M.
zaměstnavatel požaduje, abychom si pracovní dobu vedli ještě ručně v tabulce a na konci měsíce upravili výkaz tak, aby vykazoval „nulový“ zůstatek hodin. Pokud máme odpracované minuty či hodiny navíc (např. při pružné pracovní době), máme je „umazat“. Jsme povinni takový pokyn splnit?
Evidence pracovní doby je zákonný pojem. Podle § 96 odst. 1 zákoníku práce je povinnost vést evidenci pracovní doby na zaměstnavateli, nikoli na zaměstnanci či zaměstnankyni. Zaměstnavatel musí u každého zaměstnance či zaměstnankyně průkazně zaznamenávat zejména začátek a konec směn, práci přesčas, noční práci a pracovní pohotovost.
Zákoník práce nestanoví konkrétní formu evidence – může být elektronická i listinná. Musí však být pravdivá, úplná a průkazná. Rozšířená představa, že výkaz musí být vždy podepsán zaměstnancem či zaměstnankyní, není správná. Elektronickou evidenci není nutné ze strany zaměstnanců či zaměstnankyň tisknout ani podepisovat.
Zaměstnavatel může po pracujících požadovat určitou přiměřenou součinnost při vedení evidence pracovní doby, a to zejména v situacích, kdy je pro něj či pro ni komplikované příslušné údaje zjistit – např. pracuje-li zaměstnanec či zaměstnankyně z domova (na home office) nebo v zahraničí v rámci pracovní cesty. Součinnost ale neznamená povinnost upravovat nebo zkreslovat skutečně odpracovanou dobu.
Pokyn, aby zaměstnankyně „umazávala“ reálně odpracované hodiny jen proto, aby výkaz vykazoval nulový stav, je tedy v rozporu se zákoníkem práce. Evidence pracovní doby má odrážet skutečnost. Pokud zaměstnankyně pracovala déle, než činí její rozvrh směn, má být tato doba evidována.
Jinou otázkou je, zda jde o práci přesčas a zda vzniká nárok na mzdu spolu s příplatkem či náhradní volno – to se posuzuje podle toho, zda byla práce přesčas nařízena nebo schválena (přesčasová práce může být schválena i konkludentně – zaměstnavatel výkon práce přesčas toleruje). Neevidování či úprava skutečně odpracované doby ale není správným řešením.
Ve sporech o dlužnou mzdu nese zaměstnavatel důkazní břemeno k prokázání, že veškerou odpracovanou dobu zaměstnankyně řádně zaevidoval, zúčtoval a vyplatil. Řádně vedená evidence je klíčovým důkazem. Nevedení nebo zkreslování evidence je přestupkem podle ust. § 28 zákona o inspekci práce, za který může inspektorát práce uložit pokutu (až stovky tisíc korun).
Text jsme převzali z webových stránek Odborového svazu státních orgánů a organizací
