Materiál ČMKOS jako reakce na vládní konsolidační balíček.
I. MZDY, PLATY A INFLACE
Celkový dopad tzv. konsolidačního balíčku (jeho tzv. legislativní i nelegislativní části) na zvýšení meziročního růstu spotřebitelských cen (inflaci) odhadujeme na cca 3 – 3,5 % (při celkovém odhadu inflace na rok 2024 cca 6 %). Jedná se o souhrnný proinflační vliv především těchto opatření: úprava sazeb DPH, zvýšení spotřebních daní u alkoholu a kuřiva, zvýšení ceny dálniční známky, snížení dotací u elektrické a tepelné energie (resp. znovuzavedení platby domácností za obnovitelné zdroje), vyvolané cenové dopady spojené s daňovými přesuny mezi státním a místními rozpočty (místní doprava, vodné, stočné, místní poplatky). Celkový dopad konsolidačního balíčku (jeho legislativní i nelegislativní části) na snížení kupní síly mezd a platů bude následující:1 U průměrné měsíční mzdy (45 136 Kč) dojde vlivem působení přijatého konsolidačního balíčku) k poklesu její kupní síly o 1354–1579 Kč měsíčně tj. 16248–18957 ročně. Celkový pokles kupní síly průměrné měsíční mzdy v roce 2024 oproti roku 2023 se bude pohybovat okolo nuly.2 Nedojde ke kompenzaci dopadů inflace na reálnou hodnotu mezd za poslední období. U průměrného měsíčního platu (45 406 Kč) dojde vlivem působení přijatého konsolidačního balíčku) k poklesu jeho kupní síly o 1363–1589 Kč měsíčně tj. 16356–19070 ročně. Celkový pokles kupní síly průměrného měsíčního platu v roce 2024 oproti roku 2023 dosáhne měsíčně hodnoty 3577 Kč, ročně 42935 Kč.
II. KONSOLIDAČNÍ BALÍČEK – DOPADY NA ZAMĚSTNANCE A JEHO RODINU
Vládní konsolidační balíček jednoznačně dopadne zejména na zaměstnance a rodiny. Současně opatření uvedená v konsolidačním balíčku jsou proinflační.
Konsolidační balíček současně:
• zvýší průměrné odvodové zatížení práce o 0,45 procentního bodu pro téměř 95 % zaměstnanců,4
• nejvíce se změny dotknou zaměstnanců s příjmy kolem 30 tisíc korun měsíčně, kteří zároveň přijdou o slevu na manžela či manželku s nízkými příjmy. Těmto zaměstnancům vzroste odvodové zatížení o více než 5 procentních bodů.
Jednotlivé nejvýznamnější změny
- Snížení FKSP o 1 % a účelové určení části FKSP
Navrhované opatření směřují ke snížení základního přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb z 2 % na 1 % z ročního objemu platů, nebo mezd případně jejich náhrad.
Stanovení povinnosti použití nejméně 50 % na „příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob“ poslání FKSP maří.
V praxi dojde s velkou pravděpodobností k tomu, že se celý snížený objem FKSP bude rozdělovat mezi příspěvek na produkty spoření na stáří a příspěvek na stravování, případně půjde pouze na podporu produktů spoření na stáří.
Snížení o 1 % bude mít dopad na zaměstnance ve výši 454 Kč měsíčně. - Omezení osvobození zaměstnaneckých benefitů od daně z příjmů do částky poloviny průměrné mzdy (cca 21 000 Kč)
Jde o významný nástroj podpory zdraví zaměstnanců a dosahování sociálního smíru.
U některých zaměstnanců dojde v podstatě k omezení příspěvku na kulturní, sportovní akce, dětské tábory, masáže, ale i zdravotnické potřeby nebo vzdělávání. - Změna ve zdanění příspěvku na stravování
Daňově odečitatelným nákladem na jedno jídlo bude suma 107,10 Kč.
Za danou sumu bude při významném zdražování z důvodu vysoké inflace jen velmi obtížné získat kvalitní stravu a zvýšené náklady tak ponese zaměstnanec.
Dle průměrných cen stravování, bude zvýšený náklad zaměstnance cca 70 Kč na jedno jídlo, tzn. cca 1 400 Kč měsíčně a tj. 16 800 Kč ročně. - Zavedení odvodů na nemocenského pojištění na straně zaměstnance ve výši 0,6 %
Zaměstnanci při průměrné mzdě 45 136 Kč poklesne mzda o cca 270 Kč měsíčně, tzn. 3240 Kč ročně. - Snížení příspěvku na stavební spoření
Pokud zaměstnanec spoří ve stavebním spoření, bude příspěvek státu nižší o 1 000 Kč ročně. - Navýšení daně z nemovitých věcí
V případě, že zaměstnanec disponuje bytem o velikosti 70 m2 (větší město) bude mít změna dopad v průměrné výši 770 Kč ročně. - Omezení slevy na nepracujícího manžela/manželku
Jedná se o náhradu a zmírnění dopadů na domácnosti s jedním výdělečným členem v kontextu zásadního opatření dopadající na tyto rodiny v podobě zrušení společného zdanění manželů.
Omezením slevy na manžela či manželku s nízkými příjmy na případy, kdy se manžel či manželka starají o dítě do tří let věku, klesne počet zaměstnanců s nárokem na tuto slevu o 45 %, z dnešních více než 170 tisíc na 95 tisíc.5
V případě, že by např. zaměstnanec mohl uplatnit slevu na nepracující manželku, z důvodu této změny nebude moci uplatnit částku 24 840 Kč ročně. - Zrušení školkovného
Tzv. školkovné je sleva na dani v důsledku umístění dítěte do předškolního zařízení.
Pokud zejména nízkopříjmový zaměstnanec/rodina uplatňoval tuto slevu ve výši 17 300 Kč ročně, již nebude moci nově tohoto daňového zvýhodnění využít. - Zrušení slevy na studenta
Sleva na studenta je vhodnou formu podpory získávání pracovních zkušeností a praxe studentů během studia, která jim následně pomáhá při vstupu na pracovní trh po ukončení studia, i zvýšení finanční dostupnosti studia i pro studenty z příjmově slabších rodin.
Zrušením této slevy přijdou zaměstnanci/rodiny o 4 020 Kč ročně. - Zrušení slevy za členské příspěvky členů odborových organizací
V případě, že zaměstnanec je členem odborové organizace a odvádí příspěvky, nebude již možné uplatnit slevu od základu daně ve výši 3 000 Kč a 1,5 % z příjmů ze zaměstnání, tzn. dopad na zaměstnance odborově organizovaného ve výší 450 Kč ročně. - Zdražení dálničních známek a zvýšení cen pohonných hmot
Skokové zdražení dálničních známek a zvyšování cen pohonných hmot se projeví ve zvýšení inflace (viz dále) - Změny v oblasti DPH
Lze očekávat, že zúžení jednotlivých sazeb DPH ze 3 na 2 a přesun některých komodit v rámci nových sazeb, bude znamenat s ohledem na zkušenosti z předchozích období následující:
• V případě, že došlo k přesunu komodity do vyšší sazby DPH např. z 10 % na 12 %, nedojde k navýšení cen jen o 2 %, ale navýšení bude zpravidla vyšší
• V případě, že došlo k přesunu komodity do nižší sazby, zpravidla nedojde ke snížení cen. - Změny v oblasti dohod o provedení práce (DPP)
Navrhované změny v oblasti DPP, evidence, odvodová povinnost, lze považovat za správné.
Zaměstnanci však u 1 DPP při odměně vyšší než 25 % průměrného výdělku budou povinni hradit sami zdravotní pojištění ve výši 4,5 %. Pokud zaměstnanec bude vykonávat činnost na základě více DPP, výše uvedená odvodová povinnost nastane, pokud kumulativně dosáhne 40 % průměrného výdělku. - Dávky a inflace
S ohledem na jednoznačné dopady konsolidačního balíčku na zaměstnance a rodiny lze předpokládat, že někteří nízkopříjmový zaměstnanci /rodiny se budou muset obrátit o pomoc na stát a požádat o některou se sociálních dávek.
Vzhledem k tomu, že však v řadě případů nedochází k valorizaci sociálních dávek, výše těchto dávek i pomoci poklesne. Tento pokles lze odhadnout o cca 3,5 % (rozdíl odhadu inflace ČMKOS ve výši cca 6 % a odhadu inflace MF ve výši 2,5 %) - Pokles objemu prostředků na platy ve veřejném sektoru o 2 %
V případě, že zaměstnanec pracuje ve veřejném sektoru, je v souvislosti s konsolidačním balíčkem pravděpodobné, že dojde ke snížení jeho příjmu o 2 %.6
V případě, že by pobíral měsíčně průměrný plat 45 406 Kč, nominálně jeho plat klesne o 908 Kč měsíčně.
Tento propad nezmění, ani vládou deklarované řešení snižování agend, ke kterému nedochází nebo využití „rezerv“ v rámci neobsazených volných míst, a to s ohledem na skutečnost, že agendy vykonávané ve veřejném sektoru jsou zpravidla určeny legislativou a v rámci jednotlivých úřadů nebo organizací po opakovaném snižování míst již v podstatě nejsou neobsazená volná místa.
